Lidé bez empatie – proč jim stále dáváme šanci?

Někteří lidé se prostě neumí vcítit do druhých. Nedokážou pochopit, jak se cítíte, a už vůbec ne, jak jejich chování ovlivňuje ostatní. Možná máte takového člověka ve svém okolí – kolegu, partnera, kamaráda – a možná vás jejich chování už dlouho vysává, cítíte se nepochopeni, nedostateční, provinilí a vyčerpaní z neustálého vysvětlování svých emocí a pohledu na svět. Taková dynamika může dlouhodobě ovlivnit sebevědomí, duševní pohodu a vztahy. V tomto článku se podíváme na to, jak se vyrovnat s těmito pocity a najít cestu k lepší komunikaci a pochopení. Pojďme na to!

Jak poznat člověka s nedostatkem empatie

1. Nedokáže naslouchat
Když mu vyprávíte něco důležitého, rychle stočí řeč na sebe nebo to odbude.

„No jo, to mi připomíná, jak se mi stalo něco mnohem horšího…“
„Takže co teď jako chceš slyšet?“
„To přece není taková tragédie, já bych to neřešil/a.“
„Hele, radši pojďme mluvit o něčem jiném, tohle mě nebaví.“
„Jasně, jasně… Hele, a víš, co se dneska stalo mně?“

2. Nezajímá se o vaše pocity
I když se vám děje něco těžkého, nijak na to nereaguje nebo to zlehčuje.

„No a co já s tím?“
„To je tvoje věc, ne moje.“
„Tohle řešíš zbytečně, prostě to přejdi.“
„Máš to jen ve své hlavě, nechovej se tak přecitlivěle.“
„Každý máme svoje problémy, nečekej, že tě budu litovat.“

3. Manipuluje
Často obrací situaci tak, aby vypadal jako chudák on, nebo vás přimějí cítit se provinile.

„Po tom všem, co jsem pro tebe udělal/a, mi tohle říkáš?“
„Jestli mě máš opravdu rád/a, tak tohle přece vydržíš.“
„To si fakt myslíš, že já jsem ten špatný/á? Podívej se radši na sebe!“
„Kdybys nebyl/a tak přecitlivělý/á, neměli bychom žádný problém.“
„Víš, jak se teď kvůli tobě cítím? To ty mě doháníš k tomuhle!“

4. Neumí se omluvit
A pokud už to udělá, je to většinou neupřímné nebo spíš ve stylu „Promiň, ale já za to nemůžu, že jsi to tak pochopil/a“.

„Promiň, ale kdybys mě neprovokoval/a, nestalo by se to.“
„Omlouvám se, že se cítíš takhle, ale já za to nemůžu.“
„No dobře, jestli to tak strašně potřebuješ slyšet, tak promiň.“
„To není moje vina, ty to jen moc řešíš.“
„Jestli se ti něco nelíbí, tak je to tvůj problém, ne můj.“

5. Postrádá upřímnou radost z vašich úspěchů
Když se vám něco povede, není schopen vám to přát a radovat se s vámi.

„No jo, to máš štěstí… škoda, že já ho nikdy nemám.“
„Hm, to je fajn, ale já bych radši…“
„To není zas takový úspěch, znám lidi, co dokázali víc.“
„Počkej, uvidíš, jak dlouho ti to vydrží.“
„To je hezký, ale kdybys radši řešil/a něco důležitějšího…“

Proč s takovými lidmi vůbec zůstáváme?

Důvodů může být více. A pokud nejsou výrazné, tak je docela možné, že zpočátku vztahu si jich ani nevšimneme nebo je nepovažujeme za důležité, protože převáží třeba šarm, schopnost rozesmát nebo porozumnění v sexu.

Máme tendenci omlouvat jejich chování
Říkáme si, že třeba měli těžké dětství, že neměli vzor, že jsou prostě jen jiní. Sebe pak upozadíme, protože vlastní hodnotu vnímáme nižší než je hodnota jejich.

Doufáme, že se změní
Věříme, že když jim ukážeme dostatek lásky a pochopení, probudí se v nich citlivější stránka. Možná se za tím skrývá strach, co se může dít, když budeme chtít prosadit sami sebe, své potřeby a přání.

Nechceme být „ti špatní“
Odmala jsme naučení být hodní a trpěliví, takže raději mlčíme a přizpůsobujeme se. Vlastně se bojíme, že bychom mohli být odmítnuti, odstrčeni, že si lásku, respekt a přátelství nezasloužíme.

Máme strach
Co když nikoho jiného nenajdeme? Co když budeme sami? Strach z osamocení souvisí s pocitem bezpečí v životě. Pochází z raného dětství, kdy jsme byli plně závislí na svých rodičích. Být odmítnut v tomto věku znamenalo ohrožení života. V dospělém věku to sice neplatí, ale i tak odezvy z hlubokého dětství mohou být velmi silné.

Jak se chránit a nenechat se zničit

✅ Stanovte si hranice
Pokud vás někdo opakovaně zraňuje nebo vyčerpává, dejte jasně najevo, co už tolerovat nebudete. Zde je míněno nastavení vašich vlastních hranic. Málo empatický člověk ty své má sice na stálém místě, ale jsou jaksi polopropustné. Automaticky uvažuje a jedná tak, jakoby okolí s ním bylo zcela propojeno ve všem, co vysílá ven, jakoby přirozeně uvažovalo a vnímlalo shodně. Nenapadne ho, že by to mohlo být jinak, že stejné situace druzí mohou prožívat odlišně.

✅ Neočekávejte změnu
Někteří lidé se prostě nezmění, a to ani když se budete snažit sebevíc. Nereálná očekávání jsou zdrojem nepříjemných emocionálních zranění. Nejčastěji to je zklamání doprovázené vztekem nebo naopak stavem, který připomíná depresi.

✅ Investujte energii do těch správných vztahů
Kolem vás jsou lidé, kteří si vaši pozornost zaslouží mnohem víc!

✅ Nebojte se říct NE
Pokud vám něco nesedí, nemusíte se přizpůsobovat jen proto, aby měl někdo jiný pohodlí.Pokud to neumíte, tak se to prostě učte. V případě nezdaru jednoduše situaci zanalyzujte a jděte dál. S cvikem se počet úspěšných ne bude zvyšovat. Současně si všímejte i emocí, které vám brání říci ne. Nejčastěji objevíte pocity viny a/nebo strach ze ztráty vztahu. Zpracujte je nebo vyhledejte někoho, kdo vám s tím pomůže.

✅ Když je to nutné, odejděte
Někdy je nejlepší strategií prostě se od takového člověka distancovat.

Ale ještě než to uděláte, tak se zastavte.

Jsou vztahy, ze kterých můžete odejít snadno. Můžete se přestat setkávat s kamarádkou, můžete změnit zaměstnání nebo se třeba i přestěhovat daleko od tchýně. Ale v jiných vztazích to je složitější. Vždy pamatujte na to, že na každý vztah jsou dva, že i vy máte podíl na tom, jak vaše vztahy vypadají, jak je prožíváte. V první řadě se tedy podívejte na svoje strachy obavy, své pocity provinilosti a nedostatečnosti, protože ty je třeba uzdravit jako první.

Proč?

Protože jste přeci pro sebe ten nejdůležitější člověk na světě.